opat Reitenberger
Opat Karel Reitenberger
Kašpar Prokop Reitenberger, dnes více znám pod svým řádovým jménem Karel, je bezesporu nejvýznamnějším úterským rodákem. Narodil se 29. prosince 1779 jako druhý z devíti dětí v rodině úterského pekaře, městského písaře a později i purkmistra Františka Josefa Reitenbergera.
Po studiích na plzeňském gymnáziu pokračoval Kašpar Reitenberger ve studiu teologie v Praze a v roce 1800 vstoupil jako novic do tepelského kláštera, kde dostal řádové jméno Karel. Brzy po kněžském svěcení se stal opatovým sekretářem a roku 1813 byl pak sám zvolen opatem. V této hodnosti začal energicky prosazovat cíl, který si předsevzal - chtěl především vymanit klášter z vlivu a dohledu státu. Později se zaměřil i na budování Mariánských Lázní. Léčivé prameny v hlubokých lesích klášterního panství nedaleko vsi Úšovic, byly známy už v 16. století a opat Reitenberger se rozhodl vybudovat zde lázeňské město. Nákladná výstavba však klášter velmi zatěžovala a v klášteře proti němu rostla opozice, až byl nakonec spolubratřími obžalován z nehospodárnosti. Ta mu sice prokázána nebyla, ale rakouský císař, který s nelibostí hleděl na Reitenbergerovy snahy o osamostatnění kláštera, využil stížnosti a donutil ho roku 1827 rezignovat. Za místo nuceného pobytu mu byl určen klášter v rakouském Wiltenu, kde žil až do své smrti 21. března 1860. Do Čech se vrátil až roku 1906, kdy byly jeho ostatky převezeny do tepelského kláštera a tam definitivně pohřbeny v nově zbudované hrobce pro zasloužilé opaty.
Karel Reitenberger je právem považován za zakladatele Mariánských Lázní a proto mu byla při výročí jeho stých narozenin postavena v Mariánských Lázních poblíž Křížového pramene socha. Ani Úterý nezapomnělo na svého významného rodáka a při oslavách 150. výročí jeho narození osadilo na rodný dům pamětní desku, která se někdy v 50. letech 20. století ztratila. Proto při příležitosti 222. výročí Reitenbergerových narozenin byla zde osazena deska nová.