Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obec Račín a zaniklá část Račín II

20. 4. 2015

Přiložený  text je od PhDr Karla Wasky

Račín

Vesnice je poprvé písemně doložena roku 1379. Původně se v ní nalézalo dnes již neidentifikovatelné panské sídlo. Mohlo jít nejspíše o tvrz, možná jen o „lepší“ selské stavení. Podle tohoto sídla se psali vladykové (později rytíři) Račínové z Račína. Jako majitelé jsou doloženi ještě roku 1495, není známo, kdy a jak o ves přišli.  Před rokem 1623 patřil Račín k panství Žlutice. Poté ho koupil Vilém z Vřesovic a připojil ke svému statku Brložec. Statek pak roku 1626 koupil vévoda Julius Jindřich Saský a připojil ho ke svému panství Toužim. Statek Brložec ale zůstal zachován jako správní hospodářská jednotka toužimského panství a Račín k němu patřil až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství.

V polovině 17. století se v Račíně uvádí 12 a v polovině 18. století již 13 hospodářů, tzn. držitelů selských usedlostí. V polovině 18. století jsou v Račíně uváděny i dva mlýny, ležící východně od vsi. Již před polovinou 17. století byl Račín i s okolím poněmčen a německy se zde mluvilo až do roku 1945, kdy byli Němci odsunuti.

Roku 1788 měl Račín 16 čísel popisných (pevné číslování domů byla zavedeno roku 1771). Podrobnější údaje máme až k roku 1847. Račín měl tehdy 18 čísel popisných a celkem 128 obyvatel. Ke vsi patřily kromě dvou východně od ní položených mlýnů Rohrmühle a Klein Rohrmühle  rovněž další samoty, které se nalézaly dosti vzdáleny západním směrem, až za karlovarskou silnicí, totiž Grundmühle (později česky zván Dolský mlýn na stejnojmenném potoce) a Scharfenmühle, dále i samota Očehora (tento název nebyl pravopisně zcela ustálen a časem se nepatrně měnil).

Když byly roku 1850 zřízeny politické okresy a soudní okresy, došlo v případě Račína ke kuriózní a trochu komplikované situaci: vlastní ves připadla k okresu Kralovice (soudní okres Manětín) a samoty ležící na západ za karlovarskou silnicí dostaly název Ratschin II. Teil jinak též Hotschahora (později česky Račín II. díl, též Ovčí Hora) a spadly do politického okresu Teplá (později Planá) a do soudního okresu Bezdružice. Hotschahora popř. Otschihora nebo Otschehora byl německý název pro vrch zvaný původně nepochybně česky Ovčí hora a dosahující výše 691 (na starých mapách 684) m n. m. Samota, později asi několik samot, ležících na jeho svahu (ve výši 670 m n.m.) nesla již dříve název Hotschahora nebo Otschihora. Nyní sem připadl i Dolský mlýn a ještě patrně i samota zvaná Ranitzer Häusel (později česky Na hranicích). Později připadla část samot pod názvem Otschehora a rovněž Ranitzenhäuseln (německý název se tedy trochu pozměnil) k obci Kejšovice. K roku 1878 měl Račín II 9 domů a 51 obyvatel. Původně měl asi samostatný obecní úřad a vlastního starostu, krátce před rokem 1878 se ale stal částí obce Dolní Jamné. Po odloučení několika samot měla osada Račín II roku 1907 jen 4 domy a 11 obyvatel (včetně Dolského mlýna). Roku 1921 se uvádějí 3 domy (20 obyvatel), roku 1950 4 domy, avšak bez obyvatel (osada dostala upravený název Račín), od roku 1961 se již neuváděly domy ani přítomní obyvatelé, ačkoli v lexikonech obcí byla tato část obce Dolní Jamné stále vykazována. Oficiálně byla prohlášena za zaniklou roku 1970.

Ves Račín v nadmořské výšce 640 m n. m. (s mlýny Rohrmühle a Klein Rohrmühle) se stala roku 1850 samostatnou obcí, což trvalo až do roku 1960, kdy se stala částí obce Nečtiny v tehdy nově zřízeném okrese Plzeň-sever a tento stav je v lexikonech obcí uváděn dodnes. K roku 1850 měl Račín 124 obyvatele (počet domů se uvádí až roku 1869, kdy jich bylo 19). Roku 1921 bylo při sčítání lidu napočteno 16 domů a 103 obyvatelé, roku 1930 18 domů a 97 obyvatel. Pak známe situaci až po odsunu Němců. Roku 1950 měl Račín 26 obyvatel a 13 domů, k roku 1961 se uvádějí 2 obyvatelé, ale už žádný dům. Kolísání počtu domů je zčásti způsobeno i různou metodikou jejich sčítání a vykazování. Lexikon z roku 1974 neuvádí žádného obyvatele a žádný dům. Statistický lexikon obcí z roku 1992 vykazuje v Račíně 5 objektů individuální rekreace (tj. víkendových chat) a 1 rekreační chalupu nevyčleněnou z bytového fondu, počet obyvatel nula. Údaj je však trochu nejasný, možná jde o omyl. Konečně poslední lexikon obcí vydaný roku 2005 uvádí, že Račín je částí obce Nečtiny v okrese Plzeň-sever a že podle sčítání lidu k roku 2001 se v osadě má nalézat 1 dům. Obyvatel nebyl v okamžiku sčítání zastižen žádný.

Mapa vojenského mapování (měřítko 1:75000, dokončeného roku 1880) ukazuje tehdejší sídelní rozložení Račína a jeho samot. Katastrální mapa v měřítku 1:2880 se stavem k roku cca 1840 je k dispozici v Národním archivu (16621 Praha 6, Milady Horákové 133, tel. 224 311 509), kde by mělo být možné získat fotokopii. Podle starých map vojenských mapování (I. voj. mapování 1764-1783, 1:28800; III. voj. mapování 1877-1880, 1:25000; přístupno na internetu www.oldmaps.geolab.cz) se uprostřed vsi nalézal rybníček.

Použité prameny a literatura:

Profous A., Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. Praha 1951

Karel T. – Krčmář L., Panská sídla západních Čech – Plzeňsko. České Budějovice 2006

Berní rula 24. Kraj Plzeňský. Díl II. Zprac. I. Čadková – M. Zahradníková. Praha 2002

Tereziánský katastr český. 3 sv. Praha  1964-1970

Schaller J., Topographie des Königreichs Böhmen. IX. Theil. Pilsner Kreis. Prag 1788

Sommer J. G., Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt. XV. Bd. Elbogener Kreis. Prag 1847

Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen. Prag 1878

Seznam míst v království Českém. Praha 1907

Statistický lexikon obcí v Čechách. Praha 1923

Administrativní lexikon obcí v Čechách. Praha 1927

Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850 – 1970. Díl I., sv. 1, díl II, sv. 1. Praha 1978

Statistický lexikon obcí ČSSR 1974. Praha 1976

Statistický lexikon obcí České republiky 1992. Praha 1994

Statistický lexikon obcí ČR 2005. Praha 2005

www.oldmaps.geolab.cz