Nový Dvůr
Stavba usedlosti Nový Dvůr, na němž přímo hospodařil tepelský klášter, byla zahájena roku 1750. Dvůr byl zřízen z polností, které původně náležely k osadě Stará Ves. Tato vesnice v sousedství Dobré Vody je zmiňována pouze k roku 1233 jako součást tzv. Vidžínského újezdu, který získal (spolu s Vidžínem, Úterým a několika dalšími vesnicemi) od krále Václava I. prostřednictvím jeho matky Konstancie tepelský klášter. Podle pověsti zanikla Stará Ves za třicetileté války. To však asi nebude pravda, protože už v roce 1629 (čili v průběhu třicetileté války, přičemž hlavní pohromy na Tepelsko teprve čekaly) není Stará Ves mezi ostatními majetky kláštera uváděna. Pravděpodobně se Stará Ves vylidnila již ve 14. století, jako většina zaniklých středověkých vsí, poslední slovo by však musela dát archeologie.
Nový Dvůr původně tvořila čtvercová čtyřkřídlá stavba s nádvořím, v jejím čele stála budova vedení dvora, kterou vyzdobil stropními freskami r. 1761 slavný hornoslavkovský malíř Eliáš Dollhopf (podle publikace z r. 1932 byly tehdy ještě dochovány, zobrazovaly úryvky ze života Samsona, zejména scénu, jak zabíjí holýma rukama lva terorizujícího okolí; na okrajích byly rovněž vymalovány dobové podoby klášterů Teplá a Chotěšov).
Podle statistického lexikonu obcí s údaji k roku 1920 byl Nový Dvůr součástí obce Dobrá Voda, tvořilo ho jedno číslo popisné, počet obyvatel uváděn není.